Mnoho analytiků se nyní vyjadřuje, že se nacházíme v komoditním supercyklu. Kromě průmyslových komodit, které zažívají spanilou jízdu s rostoucí chutí společností produkovat, můžeme pozorovat i nárůst cen zemědělských komodit, což může v krajních případech vyvrcholit v potravinovou krizi.
Dopady potravinové krize
Komoditní supercyklus je definován víceletými pohyby cen komodit, které jsou ovlivněny krátkodobými faktory, jako jsou války, hladomor, nadprodukce, recese a další cyklické faktory. Pokud dojde k těmto krátkodobým šokům, může to vyvrcholit až ke komoditnímu supercyklu.
Rozvojové trhy jsou tomuto vývoji nejzranitelnější. Hlavním důvodem je, že spotřebitelé utrácejí mnohem větší podíl svých příjmů na potraviny ve srovnání s rozvinutými zeměmi. Trend vyšších cen potravin vedoucí k sociálním nepokojům sahá daleko do historie a může vyvrcholit v mnohé historické zvraty.
Francouzská revoluce v roce 1789, která svrhla režim Ancien Régime, následovala po sledu špatné úrody, která vedla k velkému zvýšení cen potravin. Podobný příběh je pozorovatelný v čase evropských revolucí v roce 1848, které následovaly po selhání úrody brambor v 40. letech 19. století a souvisejícím silném hladomoru ve velké části Evropy.
Nastartování současného supercyklu
Rok 2020 se nesl ve znamení mnoha omezení způsobených koronavirem, což vyvolalo prudké snížení úrokových sazeb a umožnilo mnoha lidem nákup nových příbytků.
Komodity poskytují signál o globálních rovnováhách mezi nabídkou a poptávkou. S postupným vakcinačním programem, který v USA a dalších zemích nabírá na obrátkách, a opětovné otevírání ekonomik umožňuje zvýšit výrobní produkci a doplnit společnostem zásoby. Při pohledu na vývoj cen komodit je možné predikovat obavy z očekávání na zrychlení inflace v příštích několika letech, avšak inflace a růst cen mohou být jen dočasné. Pokud však proces opětovného otevírání bude pokračovat, je pravděpodobnější, že významnější část komodit se vrátí do svého „cenového normálu.“
Významnější část spotřebitelských výdajů bude spíše zaměřena na služby (jako je volný čas a cestování), a nikoli na zboží. Pracovní síla představuje největší náklady na většinu zboží a většina rozvinutých zemí má velké odvětví služeb, kde ceny komodit přímo nepřispívají k nákladům. Posledním a nejzásadnějším faktorem, který indikuje postupné zmírnění tlaku na růst cen komodit je samotný trh, který nám ukazuje, že cena kontraktů komodit s dodáním v budoucnu je nižší, než je současná tržní cena.
Tak jaký komoditní supercyklus?
